

Taky jsem kdysi u Bláhy pořídil "pytlík" maďarských, v drtivé většině těch malých výplatních známek. Hromádka turulů, méně psaníček, hromada staveb (ty z roku 1956 atp.). O zábavu postaráno. Výsledkem byly různé průsvitky a polohy průsvitek, včetně hvězdiček (u Wz III.) a VI., které se zkrátka jednotlivě hledají blbě. Už jen proto, že na těch burzách to obvykle není jak pořádně zjistit. A hlavně, u těch staveb hvězdičky velké, malé a velké s VI. Zkuste to probírat u někoho třeba na Sběrateli. To se zkrátka nedá. Dobrý studijní materiál to bývá.
Hrabošky jsou taky dobrý, člověk se občas i začte do těch polních pošt, ale pro mne tam nebývá ... taky by to bylo lepší doma. Ovšem když jsem si domů, hlavně ze začátku, přinesl z pošty bedny vnitropoštovních obálek (a zadarmo, že - nezajímavé použitelné jsem pak vrátil do provozu) - to byla výzkumná hraboška! Nutno si uvědomit, že jsem o tom věděl naprostý kulový, nějaké typy atd. ... zkrátka asi jako drtivá většina filatelistů.
Ovšem jak před 120, nebo kolika, lety koupil jeden celou, v Budapešti na Dunaji ukotvenou, loď skartu ... tož to se nám už teda nepovede, takové terno. První emise (kamenotisky, měditisky), předchozí rakouské, psaníčka ...

staré zlaté časy filatelie
ono se to dnes jen těžko chápe, ale v dobách bez internetu a s výsadními poštovními právy to byla jiná sláva než dnes.
také by mne zajímalo, jaké to asi bylo si přitáhnout těžký poštovní pytel našeho poštovního skartu a hledat a hledat.
ale každá doba nese něco. jen těžko bych si v té době pořídil to, co jsem měl možnost si pořídit dnes a nebýt rottchild.
Co se v mládí nenaučíš, to můžeš ve stáří najít.

ještě k tomuto tematu dodatek.
kromě flašky rumu za krabičku od doutníků jsem obdržel i malou obálku s dalšími známkami uvízlé pod dnem. Ani jsem si nevšiml.
Zde jsem již nenalezl SG 34 plato 225, ale i tak další slušné. Třeba 4ks deska 2019, katalog SG 85liber. A také jedna invert vodoznak, desku nelze určit.
219
Co se v mládí nenaučíš, to můžeš ve stáří najít.

Nikdo nic, ani povzdech ..?
Já když jsem před 2 lety začal studovat taje anglických prvotin, tak jsem také procházel všechny alba, či pytlíky a pátral, co jsem kde koupil, či dostal. Takže nyní nehovořím o tomto novém přírůstku / viz nahoře/. Ve sbírce pana Stránského ze severních čech, kterou jsem koupil jako svou vubec první větší filatelistickou sestavu, toho moc nebylo. Sice hodně výmětových destiček se známkami z ruzých končin, ale jinak to už dnes ani nemám pohromadě, něco jsem použil, většinu spíše vyndal a zařadil jako přebytky.
Některé země tam byly v albech, ale také jen zásoby. Anglie začínala vlastně až červenou penny se zoubky, tady sg 43. A tyto známky jsem poprvé zkouknul právě pátráním po ruzných platech.
Abych to neokecával, Dám jenom foto jedné poškozené.. Rub a líc, detail číslic a mikrodetail pole vedle prvé 7.
V počátku jsem známku jen vypral ve vodě, pak jsem ji taky máčel v benzinu, koukal se signoskopem. Asi by to chtělo vzít na Bio-imagery, či ještě lépe na rentgenovou mikrofluoroscenci.
1
2
3
4
Mými technikami jsou sedmičky jasné na levé straně a mírně vystupující mezi razítkem na pravé straně. Plocha která by měla být bez tisku je nalevo bez tisku, napravo ji zcela kryje razítko.
Co se v mládí nenaučíš, to můžeš ve stáří najít.

Velmi zajímavá je historie těchto známek. Pokud zde na foru čteme velmi poučné a fundované glosy k obchodům s otazníky v naší zemi a zároveň zabrousíme do dávné minulosti, zjistíme, že v podstatě se vše jen opakuje. A opakuje .
Jedna z verzí jak a proč známky sg 43 s označením desky 77 vznikly je ryze komerční. Nemělo to žádnou souvislost oficiálním tiskem známek, s nahodilostmi při vzniku regulérních známek. Byly vyrobeny na žádost Ormonda Hilla se souhlasem J.B.Bacona.
Co se v mládí nenaučíš, to můžeš ve stáří najít.

Kam míří dotaz?
Proč je názor, že byla vyrobena na zakázku pro filatelistické účely?
Nebo proč jsem ji na závěr tohoto vlákna o skartu a o dobrých známkách /čísel desek/. zejména pak desky 225 zmínil?
Začnu tedy proč. U nás tedy asi nebudí zájem, ale v Anglii je to mýtus nesrovnatelně větší než naše 50/50, protektorátní aršík heydrichuv. Existuje snad 7 pravých, poslední se prodala na aukci za víc než půl milionu liber.
A druhá otázka, existuje více výkladů a) jak vlastně byla vyrobena. Že byla vyrobena je fakt, ale jak není tak zcela jasné. Jedna z úvah je, že byla vyrobena deska, která byla vadná a zničena, ale zachovalo se několik známek .Jedna z uvah je přetisk pro filetelistické potřeby při výrobě desky 73. A proč na zakázku? Badatelé našli korespondenci svědčící, že žádosti mezi filatelisty a činovníky pošty v té době byly.
zde je jeden z odkazů, vyguglit je toho možné sousta.
Ohledně své známky jsem střízlivý, zkoušel jsem v zařízeních ve špitále proniknout více , zde je výsledek:
Co se v mládí nenaučíš, to můžeš ve stáří najít.

Nikdy jsem se Anglií (Británií) nijak extra nezabýval, ale pochytil jsem, že na některých známkách mají na každé známce z archu (?) pořadové číslo desky. Nevím proč. Přijde mi to zbytečně pracné při výrobě. Ale evidentně těch desek bylo hodně. Ale pokud to je pořadové číslo, měla by snad existovat řada od 1 do X, ne? Nebo jak to fungovalo? Zkrátka nějaká základní informace pro neznalé.😉
Pro vkládání příspěvků se musíte přihlásit.