Ahoj,
zajímalo by mě, jak ve středověku a raném novověku postříbřovali měděná falza mincí. Používali amalgám se rtutí? Nebo měli i nějaké anorganické kyseliny, ve kterých rozpustili stříbro a do roztoku ponořili měď?
V Papouškovi jsem se dočetl, že Zwirnerova padělatelská dílna používala lučavku a zelenou skalici. Ale nedovedu si představit jak. Nezná někdo příslušné reakce?

bezne postupy postribrovani medenych minci jsou shrnuty napr. v:

DERAISME, A. – BECK, L. – PILON, F. – BARRANDON, J.-N.: A study of the silvering process of the galloroman coins forged during the third century AD, Archaeometry 48, 3, 469–480, 2006.

dulezite je si ale uvedomit, ze vyznamna cast minci udavana jako "postribrene falzum" neni vubec postribrena, ale pocinovana (coz na zaklade vzhledu tak uplne nejlip poznat nejde)

Oliver: Díky za odkaz. Ale který postup se dělal v době kolem té 30leté války a co se přesně dělalo s těmi chemikáliemi ?

to je naprosto spatne a nesmyslne polozeny dotaz. pouzivaly se vsechny postupy, falzatori se neridili zadnymi pravidly a brali, co jim pod ruku prislo, pokud vas to zajima bliz, prectete si napr.:

Identifikace způsobů pokovení mincovních falz a možnost jejich citlivého ošetření.
In: Ochrana mincí a medailí v muzejních sbírkách. Technické muzeum v Brně. s. 7-58.

kde to je trosku blize rozepsane (plus tam jsou konkretni pripady falz minci s odkazy na clanky, kde je to diskutovano podrobneji) a lze z toho (snad) pochopit, ze nejake skatulkovani na "postribrene" apod. nema bez hlubsich znalosti zadny smysl a je spis zavadejici a nicemu neprospiva (ovsem jak jinak, je velmi oblibene).

co presne se delalo s chemikaliemi? no to vi nejspis jen ti, co s nimi tu svoji pokoutnou cinnost provadeli. k bezne provadenym typu postribreni ci pocinovani uvedene chemikalie potreba nejsou. kyseliny se pouzivaly napr. k beleni (ovsem na to staci beznejsi a slabe kyseliny, i organicke). pokud zmineny autor tvrdi, ze padelatele pouzivali lucavku, tak jeji pouziti ma smysl pro rozpousteni zlata (s postribrenim to podle mne nema co delat) a siran zeleznaty (= zelena skalice) slouzi k vysrazeni zlata z takoveho roztoku. pouziti techto latek je tedy spis vazano na recyklaci ci rafinaci zlata a nutne nemusi souviset s padelatelskou cinnosti.

takze - pokud nekdo tvrdi, ze tyto latky byly pouzivany pro padelani minci, asi by to mel i blize vysvetlit. v tom textu to neni? a na co to potrebujete vedet? chcete vyrabet falza? 😎

Falza vyrábět nechci, spíš pochopit, jak je vyráběli. Chystáme takový dokumentární filmeček pro děti, týkající se Zwirnerova falešného mincování v Hradci nad Moravicí. Ty chemikálie uvádí Papoušek ve svém článku z roku 1937, a ten to má ze Zukala, který pojednává o tom vyšetřování, které následovalo po odchodu Dánů.
Jde o to, že Zwirner dělal falešné mince z měděných plechů ze zabavených pivovarských pánví a následně je postříbřoval. Následně další lidé měnili falza za dobré mince, nebo se za falza přímo nakupovaly zásoby pro Dánskou armádu. Obchodníci to samozřejmě věděli, ale pod hrozbou trestů byli nuceni přijímat tyhle falešné peníze.
Jde mi o tohle: ukázat v dokumentu, jak laborant vezme nějakou současnou měděnou minci, nebo plíšek, nebo cokoli, a postříbří to stejnou metodou jako se to tehdy dělalo. Proto se ptám na tu konkrétní reakci, co tam nechali proběhnout. Lučavka a skalice mi proto přišly rovněž nevhodné a matoucí.

Zwirnerovo falešné mincování je velmi specifické už tím, že je - sic asi bez vědomí panovníka - prováděl sám nájemce mincovny oficiálními razidly a za plné technické podpory kompletně vybavené mincovny.

A jestli chcete ukázat dětem, jak laborant postříbří minci espektive měděný plíšek, tak asi klidně můžete mince namočit do vody, říct, že to byla klidně lučavka, otřít a namočit do stříbřenky :-P ... dětem bude úplně šumák, jak postříbření vznikne a zbaští vám cokoli.

No to právě nechci. Bude to v televizi a nerad bych si utrhl kšandu. Nota bene ne tady před vámi.

4 rozne sposoby postriebrovania medi:

No. 1. With a little water make a paste of nitrate of silver 80 grains, common salt 40 grains, cream of tartar 7 drachms, and rub on to the copper.

No. 2. Another silvering paste is made of chloride of silver, 4 ounces; cream of tartar, 75 ounces; common salt, 10 ounces, and water sufficient to form a paste. Keep this paste away from the light, and apply by rubbing on the copper with a piece of cloth.

No. 3. A good silvering fluid is composed of distilled water, 5 ounces; chloride of silver, 7 ounces; potassium oxalate, 10 ounces; common salt, 30 ounces; chloride of ammonia, 4 ounces. Mix together and apply by rubbing on the metal with a piece of soft cloth

No. 4. Another simple method of silvering copper and brass is to put one ounce of aquafortis (HNO3) and one ounce of silver scraps in a crockery dish and set it in a warm place until the silver is entirely dissolved. Then mix with it enough cream of tartar to make a thin paste. This paste will silver copper or brass when rubbed on with a soft cloth.

zdroj: http://www.artsandcraftsmetalwork.com/c6b.php

tocomabyt: Díky. Tak přesně jsem si to představoval. Ta 4 vypadá docela pravděpodobně. Kyselinu dusičnou a vinný kámen znali a používali, takže patrně nějaká podobná metoda to mohla být...