Potřeboval bych radu od nějakých zkušených "CEPTařů". Dostala se mi do ruky známka BDR MiNr 367 y. Má mít zoubkování 13 1/4:13. Po dlouhém přeměřování jsem ale naměřil 13 1/2: 13 1/4. Jak je to možné? Papír je určitě posforeskující, pod UV lampou vypadá známka tak jak má. Moc děkuji za vysvětlení...

Může jít o práci papíru (např. vlivem vlhka); přece jenom jde o téměř 50 let starou známku.
Tiskárna Bagel, která tuto známku tiskla, jiný perforační rámec na ofsetové známky v té době nepoužívala.

Děkuji za odpověď. Přece jen jediná literatura, ze které mohu čerpat je Michel Deutschland a tam nemusí být nutně všechno.

Tiskárna Bagel v té době mnoho známek netiskla (2-3 ročně), všechny stejného formátu, takže ani nebyl moc důvod držet více perforačních rámců. Podobně známky stejného rozměru, tištěné v té době v Bundesdruckerei, mají všechny rozměr zoubkování 14:13 3/4.

Nějak jsem toto vlákno přehlédl, tak vkládám příspěvek až teď.
Já jsem zoubkování nikdy moc neřešil, ale můj Michel Cept katalog z roku 2009 udává 13 1/4:13. Ale Michel Deutschland Special 1979/80 má dokonce 13 1/2:13 (oboje pro variantu y)!
Takže by podle speciálu tvá hodnota 13 1/2 seděla, ale 13 1/4 ne. Takže by jsme tu měli tři rozměry:
13 1/4:13
13 1/2:13 1/4
13 1/2:13
Otázkou je, zda Bagel používal skutečně 13 1/4:13. Ale Dejvy to ví asi "na buben". Nebo se mýlím?

Abych mohl jednoznačně říct jaký rozměr perforačního rámce tiskárna Bagel používala, to bych jej musel mít k dispozici. Obávám se, že po 50 letech už nebude jednoduché jej dohledat😁. Takže vycházím pouze z údajů v literatuře.
Pokud jde o označení v literatuře, vypadá to na analogii k hřebenovému zoubkování Hradčan, které se dnes uvádí jako 11 3/4, ale v minulosti bylo známo i jako smíšené s rozměrem 11 1/2. Ve starších katalozích se pro tuto známku skutečně uvádí rozměr zoubkování 13 1/2:13 (a nejen starších, je to např. i ve Scottu 2008 ).
Zkusil jsem na to jít experimentálně a přeměřil jsem zoubkování u několika desítek známek tištěných v tiskárně Bagel začátkem 60. let. Výsledek mě víceméně utvrdil v mém původním předpokladu:
Delší strana známek měla rozměr mezi 13 1/4 a 13 1/2.
Kratší strana známek měla rozměr mezi 13 a 13 1/4.
U čistých známek s neporušeným lepem byl rozměr zoubkování blíže 13 1/4:13.
U razítkovaných známek bez lepu (tedy vykoupaných) byl rozměr zoubkování blíže 13 1/2:13 1/4.

Dejvy, super! Jenom bych doplnil, že katalog Scott všude uvádí velikost zoubkování s přesností půl zoubku, jedna ani tři čtvrtiny se tam nevyskytují.

Do takových podrobností jsem zase Scotta nestudoval. Na druhou stranu je skoro zázrak, že používají stejný systém a neměří v palcích🙂.

Popravdě, mě to překvapilo (že neměří v palcích)! Stejně jako, že ceny do jednoho dolaru jsou uvedeny v centech (např. 10) a vyšší v dolarech (např. 3.00 nebo 500.) V novějších vydáních už myslím dávají desetinnou tečku všude.

No, možná ty dolarové hodnoty píšou jinak, teď se nemůžu podívat.

Centy píšou vždycky, tj. 500 USD uvádějí jako 500.00 apod.
A pro oddělení tisíců používají pro změnu čárku. Takže to, co my píšeme jako 1.500 USD, se v USA uvádí jako 1,500.00😆.