Já tedy Houru nikdy, ani v grafice ani v plastice a ani v mozaice. Ona je to taková "macha", stále stejná, kořeny v socreálu a mně to navíc evokuje ty reliéfy nad vchody do "vojenčáků... družstevník a kolchoznice, pionýr a soudružka vedoucí, dělník a údernice, uvědomělý chemik nad křivulemi, výpravčí a průvodčí... 🙄
presne pani okolojdouci,v tom jsem vyrustal,mozna proto...
Ukažte mi ty jeho díla, které namaloval v duchu soc realismu...
I na té Ústecké mozaice nenajdete žádný srp s kladivem či rudou hvězdu. Zato například příchod Libušiných poslů k Přemyslu Oráčovi ano... Oslavný dobový nápis tam byl umístěn přes jeho odpor...
To je jako byste navždy odsuzovala Jiřího Lábuse, že "ztvárnil" jednoho z Plastiků v Majoru Zemanovi. Oboje byla úlitba režimu, aby si mohli oba dělat to svoje, kdy Houra se dle mého názoru "namočil" méně než Lábus...
Drtivá většina jeho obrazů, grafik a plastik totiž nemá se soc. realismem nic společného. Převažuje motiv sklenky vína a hvězdy (nikoliv pěticípé) či slunce). Typická je "hypertrofie" dlaní a chodidel u zobrazených osob (většinou milenci a nikoliv dělníci, kolchozníci či jiní úderníci)...
To máte těžké, abych na to mohla reagovat, to bych musela tady psát příliš osobní vzpomínky... ale já psala, že ta jeho tvorba je socreálu podobná formálně, ta macha, styl, ztvárnění chcete-li, a tak je mi jedno, jestli obsahově se socreálu vymykal...
Navíc dělal stále stejně, což pro mě taky nepůsobí umělecky příliš věrohodně.
Pro vkládání příspěvků se musíte přihlásit.
