Moderátoři: dejvy, pavlinka, smith, regula_jan
Škoda no...
Ale aspoň jejich obrázky si sem dovolím dát, snad to novému majiteli nebude vadit... Jsou to pěkné kousky, dokládající určitou část historie poštovního provozu brněnského nádražního poštovní úřadu...Dvě dopisnice podané dne 22.11.1918 s vylepeným doplatným poštovného, podaná tzv.„v místě“ – a R-U denní razítko z tohoto období s rozlišovací značkou „aa“...
V odborných textech se poštovní denní razítka tohoto období označují jako československá popřevratová rakouského nebo uherského původu používaná na poštovních úřadech v československé republice v období vyhlášení samostatnosti 1918-1919.
Ing. Votoček ve svém přehledu uvádí ale, že na brněnském nádražním poštovním úřadě evidujeme v rámci poštovního provozu tohoto období používání pěti typů rakousko – uherských denních poštovních razítek. Jako první z nich uvádí, ale zobrazení tohoto konkrétního razítka ve zmiňované publikaci nedokládá, jednořádkové razítko„BRÜNN 2“, psané stojacími písmeny velké abecedy. Bohužel, toto konkrétní razítko vůbec nemám a neviděl jsem nikde ani jeho zobrazení ....a nemohu ho tedy nijak doložit....
Snad ještě kratičkou poznámku na závěr tohoto přehledu nebo spíše jen můj vlastní poznatek. Celistvosti podané na brněnském nádražním poštovním úřadě a oražené denními poštovními razítky v tomto, tzv. popřevratovém období, jsou poměrně vzácné. Především pak ty, z konce roku 1918 a počátku roku 1919, které jsou oraženy denními poštovními razítky ještě čistě rakousko-uherskými.
Je asi pochopitelné, že s pádem Rakousko-Uherské monarchie a se vznikem samostatné československé republiky, byla najednou snaha všech a všude, vše staré a rakousko-uherské, odstanit, zničit, nahradit . Co se konkrétně poštovního provozu týče, na svět přišly nové, už československé známky, které během prvního čtvrtletí roku 1919 na území nového státu zcela nahradily původní rakouské a uherské známky, coby symbol nabité národní samostatnosti - ale ruku na srdce - obdržet dopis, vylepený novými československými „Hradčany“, které jsou oražené rakousko-uherským denním poštovním razítkem, to nebylo nic, co by bylo počátkem roku 1919 pro našince plného vlastneckých ideálů, zrovna „košér“…
Už jsme si řekli, že nové denní poštovní razítko musí někdo navrhnout, každé jedno z těch desetitisíců razítek musí někdo vyrýt, vyrobit a následně rozeslat na přepážky tisíců poštovních úřadů po celé republice. Aby se ale vyhovělo jasnému požadavku doby – vše staré rychle pryč - a přitom byla zachována plynulost poštovního provozu, přistoupilo vedení Československé pošty k tzv. „znárodnění“ stávajících používaných rakousko-uherských denních poštovních razítek. Toto „znárodnění“ jednoduše spočívalo v odstranění všeho, co by na otisku denního poštovního razítka připomínalo jeho (naši) rakousko-uherskou minulost. Pochopitelně, že jiná ochotaa intenzita probíhajícího znárodňování byla ve vnitrozemí a jiná v příhraničních oblastech, ale nakonec se na všech poštovních úřadech od Aše, až po Mukačevo u denních poštovních razítek vylamovalo, odřezávalo, začerňovalo, případně zalévalo kovem vše, co nebylo napsáno národním jazykem. Podomácku, neodborně a mnohdy v rozporu s vydanými výnosy, společná byla snad jen snaha, nepoškodit nevratně dané denní poštovní razítko, které na poštovním úřadě bylo k dispozici.
U brněnského nádražního poštovního úřadu docházelo v popřevratovém období (podle dochovaných celistvostí, šlo o první dva měsíce roku 1920) následně u všech, zde používaných, denních poštovních razítek v rámci tohoto znárodňování k jednotnému postupu, a to pouze k vylamování německých nápisů „BRÜNN 2“. V poštovním provozu evidujeme v tomto popřevratovém období používání čtyř typů „znárodněných“ denních poštovních razítek.
Ale o nich až zase někdy jindy...
Pro vkládání příspěvků se musíte přihlásit.
