Na Mervarta zde býval odborník Hilaris. Ale polep zadní strany obrazu za garanci originality nepovažuji. Naopak, po stržení se dá změřit rozměr obrazu a porovnat s typickými formáty a tloušťkami blindrámu (zde je v rámu nějak utopený).
Proč myslíte, že ten přelepený papír je původní? Proč myslíte, že by měl zrovna on být větší garancí originality než pohled na rub obrazu a podrám? Každý zkušený sběratel se na ten rub obrazu stejně bude chtít podívat. (Nehledě na to, že se tam mohou vyskytovat nějaké opravdu relevantní informace.)
Asi jde o optický klam - blind rám je silný, utopený není, naopak - ještě o 12 mm vyčnívá vzadu z obrazového rámu. Pokud se s touto informací znovu na přelep podíváte, je papírový polep zalomený přávě přes přečnívající blind rám a pak v úhlu dolů navazuje na obrazový rám. -- Že je ten dobový přelep součástí všech znaků originality (zdůraznuji slovo "součástí") není přímo názorem mým, ale odborníka, když jsem se dotazoval, zda onu prasklinu rámu opravovat či ji ponechat. - Kolemjdoucí - vždyť ten okrasný výstupek rámu s prasklinou (dřeva) máte na fotce a o malbě není žádná zmínka, ta je bezvadná. Je to prasklina dřeva asi 2 cm, která jde prstem zatlačit zpět a po nanesení lepidla a zaschnutí je věc praskliny vyřešena. V podstatě se jedná o "nic", které jsem uvedl jen pro vyčerpání popisu stavu obrazu.
Ano, však jsem tuto část smazala (fotka na mě v mobilu vyskočila až později). Pak jsem viděla, že prasklina se týká ozdobného rámu, a to poškození (pokud se netlačí přímo do plátna) není pro prodej obrazu nijak důležité.
Ale opravdu nevím, proč by ten přelep měl být jedním ze znaků originality. Jako že Augustin Mervart takhle své obrazy sám adjustoval? Nebo jak vám to ten odborník vysvětlil?
(Opravovala jsem dva velké krásné Mervarty - obrazy byly na originálních podrámech a stopy po takovém přelepení nebyly ani na jednom.)
Kolemjdoucí, jak jistě ze své praxe víte, rámování obrazu provádí malíř pouze vyjímečně, většinou si tuto práci zadává zákazník a vybírá si i rám. A rámařství mívají různé standardy jak provedení práce, tak i doplňků, kdy 1. varianta je "zahřebíkobání" a nazdar a poslední stupeň, vyjímečný býval i zakrytí zadní části, přivezení obrazu do bytu a zavěšení na místo dle přání. Toto se dělávalo jen bonitním zákazníkům a u drahých obrazů, i když i dnes kdo má peníze si toto může také dovolit. Znak originality obrazu to v žádném případě není a ten výraz jsem nikdy nepoužil, ale i neznalý po prohlídce obrazu zjistí, že toto přelepení je dobový produkt, svým způsobem prokazující stáří, v soudnictví se tomu říká "uzavřený okruh důkazů" (přeháním). A ta "dobovost" se vším ostatním ladí. Galerista uvedl, že jde nepochybně o originál Mervarta, není třeba prasklinu opravovat a přelepení je škoda odstraňovat, když je evidentně původní. Toť vše a přeji hezký den.
Napsala jsem vám odpověď, ale někde mi zmizela, takže už jenom stručně:
Že ten potrhaný papír je „se vším ostatním garancí originality“, to jsou vaše slova.
A to prostě není pravda.
Kde berete jistotu, že to přelepení je dobové, tedy z roku 1945, a i kdyby, že má vůbec něco společného s Mervartem? Jistojistě jde o druhotnou úpravu, která s pravděpodobností hraničící s jistotou nebyla provedena samotným autorem.
Takovéhle přelepení se dalo udělat klidně o 20 - 50 let později, dokonce by se s trochou padělatelských zkušeností dalo vyrobit i předevčírem, na to stačí starý papír a lepící páska. Proto tuhle adjustáž nemůžete zařadit mezi uzavřený okruh důkazů. Tam lze zařadit průzkum obrazu a jeho podrámu, pokud byl obraz na něm namalován.
Stepe, je úplně na vás, jak ten obraz budete prodávat, ale pokud by kupující chtěl vidět rub obrazu (já bych to tedy vidět chtěla), tak ten papír úplně bez výčitek strhněte. Cenu a důvěryhodnost malby tím nijak neovlivníte.
Nemá cenu se dohadovat o naprosto nepodstatné, okrajové věci, do které jste se "zakousla". Teorie o padělání přelepu na evidentním originálu obrazu nedávají logiku a není mi jasné, proč takovou prkotinu stupňujete? Mimochodem - jak víte, že je tam lepící páska, když tam žádná není? Ta technologie nalepení je složitější, papír je nalepen přímo na rám až do jeho okrajů a bez použití čehokoliv jiného - jen lepidlo či klih. Odstranění papíru by nebylo úplně jednoduché ve smyslu "pouhého stržení" právě z důvodu té technologie, kdy by se z rámu papír s lepidlem musel mechanicky odstranit, aby to mělo "řemeslnou úroveň". Nemyslím si, že by to bylo teď k prospěchu věci, když případný nový vlastník si pak může s obrazem dělat cokoliv a přelep strhnout třeba přímo přede mnou. Přelep s Mervartem nemá samozřejmě nic společného, společnou má podle všech indicií historii s rámem, který tvoří s malbou celek. - Proč nekritizujete při Vaší odbornosti malbu jako možný padělek a zaměřila jste se jen a pouze na zadní papír? Já stále souhlasím s galeristou, že jeho ponechání v jeho stavu na obrazu je lepší, než jeho bezúčelné stržení mnou.
Prodejte Váš obraz tomu galeristovi za 70 000 Kč a nebudeme zde muset stupňovat diskusi o prkotinách.
Pro vkládání příspěvků se musíte přihlásit.
