Nyní mám více času, proto se ještě vrátím trochu podrobněji k názorům, které jsem zde publikoval.

Podle mého názoru mohou puchýře na mincích vznikat z více důvodů, ale jelikož nemám praktické zkušenosti s celou řadou problematik, zaměřím se pouze na jedno, z mého pohledu, schůdné vysvětlení, které vychází z některých předpokladů.

Předně si myslím, že prvopočátek této problematiky sahá do oblasti zpracování mincovního kovu při operaci válcování plechu, ze kterého byly následně lisovány střížky. Již jsem napsal, že musel být splněn předpoklad v podobě střížku, který byl tvořen alespoň ze dvou "samostatných" plátů naválcovaných do sebe. Jeden plát byl silný, druhý o síle pouhých několika desetin mm.

Vylisované střížky byly následně použity k ražbě mincí. Operace ražby způsobila v minci velké vnitřní pnutí. Abychom si tuto energii představili, můžeme použít velké teplo, kterým minci nahřejeme. Touto operací dosáhneme toho, že se vnitřní pnutí projeví vznikem puchýřů. Při výrobě stříbrné mince, ale nebylo toto teplo používáno, proto berme tuto možnost pouze za ilustrační.

Zde si můžeme položit otázku, zda se následně jednalo o fyzikální, či chemické procesy, které vedly v příštím období k tvorbě puchýřů. Podle mého názoru se mohlo- ale nemuselo- jednat o kombinaci obou možností. Při válcování se dostávají do povrchové vrstvy plechu nečistoty, kterých se snaží výrobce zbavit bělením. Pokud vznikne plech z více "samostatných" vrstev, tyto nečistoty mohou být zaválcovány hlouběji a v pozdějším období mohou způsobovat korozní rozpínání. Společně s nesourodým střížkem mohly být nastartovány procesy, které v určitém okamžiku vedly ke vzniku puchýřů. Ta situace vznikla v okamžiku, kdy vnitřní pnutí v minci překonalo soudržnost materiálu v minci.

Tato diskuze se zdá být uzavřená, ale dostal jsem dotaz, zda mám tvrzení o vícevrstvém střížku podložené, proto si dovoluji odpovědět na těchto stránkách.

Na některých hranách mincí jsem již zaznamenal menší, či větší praskliny, které toto tvrzení podporují. Samozřejmě tím nemyslím stav, kdy je celý střížek tvořen alespoň ze dvou samostatných vrstev a hrozí nebezpečí, že se mince rozpadne. Spíše jsem myslel stav, že tato prasklina je pouze na malé části. Kdo má např. zkušenosti s výrobou plechu v současné době pak jistě zná situace, kdy tyto vady vznikají zcela běžně válcováním za studena.

Tuto problematiku lze zmapovat minimálně na mincích z období čtyři sta let, proto důvody puchýřů na mincích mohou mít více nejrůznějších podob. Technologie se v čase zdokonalovaly, výroba probíhala v jiném sledu jednotlivých operací atd.

Dobrý večer, poradíte mi prosím, jestli je tato mince(1Kč - 199?) chyboražba? Popř. že ano, budu rád i za přibližné ocenění.

Děkuji, s pozdravem Valdaxxx

Obrázky:

zavratnou cenu to nema, pri trose snahy se posledni chybejici cislice letopoctu da snadno najit (resp. i to, jak postupne mizi). ja jsem to zaznamenal u 1995 a 1996.

Valda: neni to chyborazba, ale vyrobni zmetek, nedorazeny letopocet. Je to pomerne caste. Podobne mince davam na Aukro a vetsinou dosahuji dvoucifernych vysledku.
Doplnim olivera: mel jsem korunu 200(6)

dobrý den,
našel jsem 1Kč a má obě strany stejné, na obou stranách je vyraženo 1Kč.
jedná se o chyboražbu ? děkuji

Jedná se o výrobní zmetek.

Kaja2519: muzete dat foto vcetne hrany, pripadne uvest presnou hmotnost?
Pokud by opravdu slo o vyrobni zmetek z mincovny, bylo by to velmi zajimave.
Vetsinou jde ale v techto pripadech o kutilske vytvory.

Alebo vyfotiť pred zrkadlom..
-s-

stani: dulezitejsi je ta hrana, vetsinou jde o vtipek vytvoreny zbrousenim a slepenim dvou minci, proto i ten muj dotaz na hmotnost. Jen vyjimecne se "povede" vyrobit takovyto zmetek v mincovne - pred casem se tu diskutovalo o jedne takto vyrazene zlate minci z Jablonce.