chybotisky napsal/a:
... A perforovalo se minimálně 400 kusů např. podle 200/96.
To by znamenalo, že ich musí byť dostatok pre všetkých zberateľov
Processed coin catalogs 4.418 Auctions / 36.665 Lots
Všetko o bankovkách www.mojazbierka.sk :)
Sent from my ZX Spectrum
počty se možná budou lišit u jednotlivých vydání, např. Thomas de la Rue dodala i svoje vlastní vzory anuláty vedle kterých si ještě banka naperforovala další kusy z normálně číslovaných bankovek. Ale určitě se podle mě obecně perforovalo více stokusových balíčků.
aktualizovaný přehled:
50/93 A04 142047, A04 142095
100/93 A06 044837, A06 044884
200/93 A22 812333, A22 812308
500/93 A01 030940, A01 030969
1000/93A13 054897
20/94 A20 044418
50/94 B32 017342, B02 017392, B16 017456
100/95 B01 057997, B01 057984, B02 057569
200/96 B15 010697, B15 010739, B15 010664
500/95 B25 442448, B?? 442400
1000/96C16 071762, C03 044475
2000/96A20 051394, A09 869957, A19 869882
50/97 C14 120921, C02 120813
100/97 C26 071599, C26 071552
200/98 C20 009986, C20 009791
500/97 C13 126156, C27 126019
2000/99B13 321651, B13 321709
5000/99B14 223817
mimo řadu 200/93 A15 182426
zajímavé rozdíly u 1000/96 a 2000/96
Na mnoha místech nejen tohoto vlákna se vášnivě diskutovalo o definici pojmu "bankovní vzor". Tyto diskuse jsou zapříčiněny mj. tím, že Kar. ve své knize Bankovní vzory... definici tohoto pojmu překvapivě neuvádí. V nenápadném článečku Informace České národní banky, Bankovky SBČS s perforací NEPLATNÉ je jako poznámka pod čarou uvedeno něco, co lze za definici považovat.
Vypíchl bych text "určené k informování o vydávaném platidlu".
Obrázky:
Majkle, myslí, že to až také jednoznačné nieje. Práve naopak. Zamotáva to ešte viac definíciu BZ. Aj keď....
To, že slúžili hlavne pre informačné účely, aby vlastne ľudia pracujúci v bankách videli a poznali nové bankovky a ich ochranné prvky je jasné všetkým. Tak to funguje stále. Dokonca by som si dovolili tvrdiť, že to súvisí aj z veľkým počtom novodobých SR specimenov 93-08, ktoré slúžili čisto pre účely banky.
V ďaľšom riadku je písané, že sú účetne vedené mimo ostatné platidlá - tu ma napadá len jedna vec. Že oficiálne vedené BZ sú len tie číslované a teda ich presný počet je niekde zapísaný a evidovaný.
Aj keď už som natrafil na 3 typy číslovania. To je tiež na dlhodobé skúmanie.
Ďaľšie dve vety sú ešte viac zamotané.
Hneď prvá perf. Neplatné, ak by som nebral do úvahy horné riadky o číslovaní.
Tu by sa mohlo niekomu zdať, že všetky bankovky označené Neplatné sú vlastne BZ ! Ale vnemčine je to "ungulting".
To isté pri perforácii specimen - teda vzor.
Prečo sú vlastne všetky naše bankovky perforované zahraničným slovom specimen a nie vzor, mi nieje jasné doteraz.
Ale ak by tam bola perforácia vzor....
Samostatná kapitola sú anuláty.
V knihe BZ sú pri I. a II. emisii udávané anuláty vydané ABNC v celých archoch, ktoré neboli vedené a vyrobené ako bankové vzory, ale boli vyrobené na prezentačné účely banky.
Pri tom nesú všetky prvky bankových vzorov uvedených v tvojej "poučke". teda anulát, pretisk specimen atď.
Či nakoniec dospejeme k tomu, že všetky bankovky anulát+razítko specimen sú vlastne len kusy farebného papiera a skutočnými bankovkami sú skutočne perforované specimen?
To ale odporuje bankovým vzorom, ktoré vznikli po roku 1953, teda vlasrne aj Londýn, kde sú takéto perforácie uvedené ako Bankové vzory. Teda sú anulát, z pretiskom specimen alebo vzor.
😕
Miciko, nevím. Perforované bankovky (kromě NEPLATNÉ) nejsou můj obor. Díky svému exaktnímu povolání jsem zvyklý si vždycky vyjasnit, co znamenají pojmy, se kterými pracuju. A tady je to právě problém (úmyslný? neúmyslný?). Kar. napsal knihu o "bankovních vzorech a perforacích", která ovšem o perforacích obecně vůbec není a pojem bankovní vzor se v ní sice automaticky používá, ale nikde není definovaný. Čímž vznikl dokonalý guláš, protože nikdo neví, co Kar. myslel pojmem "bankovní vzor" a co těmi "jen" perforacemi.
Svým způsobem na tom vůbec nezáleží, ale já mám rád ve věcech pořádek. Proto jsem rád, že jsem se dopátral aspoň nějaké definice pojmu "bankovní vzor". Hlavně mě ale potěšilo, že tato definice je uvedená v článku s nadpisem "Informace České národní banky", tj. v souvislosti, která tomu dodává punc oficiálnosti. Samozřejmě to nic nezmění na vlně oblíbenosti "neobvyklých" perforací, ale moje duše bude mít klid.
U nás na stránkach MZ je bankový vzor vedený takto, rsp. definícia: Bankový vzor je emisným ústavom zvlášť označené platidlo (špecifická perforácia). Dáva sa k dispozícií iným emisným ústavom a finančným inštitúciám, ktorým týmto umožňuje informovať sa o vzhľade nových platidiel, prípadne mať porovnávací materiál pravosti u platného obeživa.
Samozrejme chce to ešte presnú úpravu a definíciu.
Myslím Openroade, že by se dalo souhlasit. Když to vezmeme od roku 1939 tak by se VZORY dali definovat asi takto. Protektorát jakékoliv umístění perforace + perf. otvory mimo běžnou perforaci SPECIMEN nahoře.
Pravděpodobně i mimo perforaci NEPLATŃE, zde se jedná rovněž o běžnou sběratelskou perforaci, snad perforovanou NBS ?
Londýn + bankovky 1945-1958 veškeré perforace mimo perforaci 3 x otvor a Slovenskou perforaci S by se dalo rovněž považovat za Bankovní vzory.
Bankovní vzory let 1960-1989 jsou vcelku záhadné a to z důvodu toho, že banka nabízí k prodeji bankovky tohoto období většinou neperforované. Což vzbuzuje dojem / možná správný / , že vše perforované se řadí mezi VZORY ?!
Pak tady máme bankovky Slovenského štátu.
Tady se bohužel dá částečně odlišit bankovní vzor od běžné perforace rovněž počtem perforací SPECIMEn a jejich umístěním. Vyjímku tvoří bankovky s přetiskem a 20 Ks 1939. Tady se řídíme většinou podklady , které zveřejnil p. Karasiewicz. U přetisků bych souhlasil, u 20 Ks je to otázka, proč zrovna ZA 48 rozmezí 000399-000425, když se často ukazuje, u jiných nominálu, že rozmezí je širší, než je uváděno. A do bankovek I. a II. emise se nechci pouštět, asi bych se zamotal. Snad jen za běžnou sběratelskou perforaci se dá potvrdit horní perforace SPECIMEn.
Pro vkládání příspěvků se musíte přihlásit.
