Madam Merkelova rozumi vsemu. Nedavno napriklad moudre rekla, ze se zastavi veskere jaderne elektrarny kvuli nebezpeci tsunami, ktere je v Nemecku velmi aktualni. Proud jim nebude chybet, vyrobi se z vetrniku a solarnich elektraren, ktere jsou na vyrobu velmi ekologicke a ekonomicky se hrozne vyplati😁

Madam Merkelova rozumi vsemu. Nedavno napriklad moudre rekla, ze se zastavi veskere jaderne elektrarny kvuli nebezpeci tsunami, ktere je v Nemecku velmi aktualni. Proud jim nebude chybet, vyrobi se z vetrniku a solarnich elektraren, ktere jsou na vyrobu velmi ekologicke a ekonomicky se hrozne vyplati😁
Edit: odesilal jsem jen jednou - prosim o smazani tohoto prispevku navic.

Vieš Jano niektoré štáty sa propočítali ,čiže pragmaticky "závisť".

http://www.novinky.cz/ekonomika/242167-cesko-by-mohlo-euro-prijmout-v-roce-2016.html?ref=zpravy-dne

ted 2016, za rok 2020 a za dva roky nejlepe nikdy ...

jano7B9 napsal/a:

http://www.novinky.cz/ekonomika/242167-cesko-by-mohlo-euro-prijmout-v-roce-2016.html?ref=zpravy-dne

absolutně bezcenná zpráva

informace "mohlo" znamená, že ale nemusí dalších xy let...

ostatně zajímavější je zpráva z finančního webu...

Finská hrozba blokace další pomoci Řecku, pokud země neposkytne zemím eurozóny hmotné záruky jako ostrovy, nemovitosti či podíly ve státních firmách, nemusí být osamělým výstřelem. Mluvčí rakouského ministerstva financí se dnes k žádosti o jištěnou návratnost dalších více než 100 miliard eur pro Řecko připojil a dodal, že pozici sdílí například i Slovensko. Ve chvíli, kdy jednotlivé vlády musejí schválit peníze pro druhou pomoc této středomořské členské zemi eurozóny, se tak začínají ukazovat politické překážky. Pro volatilní trhy je to další zpráva zvyšující nejistotu, evropské burzy proto nabírají ztráty přes 3 procenta a euro oslabilo pod 1,44 USD/EUR až na 1,4374 USD/EUR
„Vždy jsme zastávali pozici, že pokud zde bude systém záruk, budeme se na něm podílet,“ uvedl dnes ve Vídni Harald Waiglein, mluvčí rakouského ministerstva financí, s tím, že prosazení hmotných záruk je cestou k účasti Finska na další pomoci. „Nizozemsko, Slovensko a Slovinsko také vyjádřili zájem účasti na systému záruk, což by mělo Finům umožnit dosažení dohody.“
Podle měsíc starého vyjádření finské ministryně financí Jutty Urpilainenové má Řecko majetek zhruba za 300 miliard eur, což téměř pokrývá výši celého státního dluhu. "Mají spoustu nemovitostí, ostrovů a dalšího majetku," řekla ministryně podle NewsroomFinland.
Sociální demokraté, k nimž Urpilainenová patří, chtěli záruky po Řecku již v nedávné volební kampani. Ta mimo jiné přinesla značný úspěch euroskeptické straně Praví Finové. To je podle expertů také důvod, proč i ostatní strany svůj velmi vřelý vztah k Evropské unii změnily a snaží se oslovit voliče, kterým pomoc Řecku vadí čím dál více."Chceme omezit zodpovědnost Finska. Nová vláda bude k případné finanční pomoci praktikovat tvrdší postup než předchozí vláda," dodala šéfka finské státní pokladny na začátku července.

chybotisky napsal/a:

absolutně bezcenná zpráva

tato tema sa vola €uro a €urozóna a nie Oceňovanie správ 😁 😆

k Řecku: válkou už jde dnes na evropském hřiští něco získat těžko, třeba zadlužit.

Ale to je všechno jen omáčka, podstatná zpráva, která dříve či později musela přijít, zní "Německá kancléřka Merkelová a francouzský prezident Sarkozy v úterý navrhli některé kroky pro boj s krizí. Vedle kolektivní hospodářské vlády eurozóny navrhli daň na finanční transakce a zakotvení principu vyrovnaného rozpočtu do ústavy členských zemí eurozóny." (tenhle poslední krok je asi jen do počtu). "Oba rovněž zdůraznili odhodlání bránit euro."

Jeden investiční web... 😉

Jestli se evropská dluhová krize vyhrotí, vsaďte si tentokrát místo švýcarského franku na zisky české koruny. Navíc může v tom případě dojít i na kvantitativní uvolňování měnové politiky Evropské centrální banky pro pomoc ekonomice eurozóny. Vyslovil se dnes pro agenturu Bloomberg Bob Noyen, devizový stratég britské investiční společnosti Record Plc, který spravuje aktiva za 31,4 miliardy dolarů.
„Pohyby na švýcarském franku už jsou v současnosti vyčerpané a je třeba hledat jiné altertanitivy,“ uvádí Noyen svůj investiční tip. Devizový trh totiž podle něho nepoleví a bude soustavně hledat nové příležitosti. „Česká koruna a další tvrdší východoevropské měny tak také mají potenciál k ziskům,“ konkretizoval. Dalšími bezpečnými přístavy jsou podle Noyena „staré známé“ komoditní měny (sem se řadí např. měny zemí jako je Austrálie, Kanada, Brazílie či země jižní Afriky), stejně jako švédská a norská koruna.
Myšlenka, že by se česká měna a zřejmě i dluhopisy mohly stát pro investory bezpečným přístavem v rozbouřeném moři evropské dluhové krize, přitom není nová. Na začátku měsíce se na stejném závěru shodli i analytici bank UniCredit a Raiffeisenbank.
„S ohledem na opětovné rostoucí tlaky v eurozóně a zpomalení globální ekonomiky se domníváme, že by se v regionu střední a východní Evropy měla pozornost opět obrátit směrem k trhům, které lze považovat za „bezpečné přístavy“,“ uvedl před dvěma týdny Gyula Toth, šéf investiční strategie pro region CEE, ve zprávě pro klienty banky UniCredit. Levné české dluhopisy na delším konci výnosové křivky podle něho z tohoto pohledu „představují zajímavou příležitost“. Lákadlem investice do dluhopisů české vlády má být prostředí nízkých úrokových sazeb spolu se stabilní měnou. Česká měna je prý atraktivní i z historického pohledu, jelikož za letošní rok dokázala již posílit proti koši měn EUR/USD o více než 6 procent, což je nejlepší výkon ze všech měn rychle rostoucích ekonomik.
Dle srpnového průzkumu agentury Dow Jones mezi analytiky má česká měna ty nejlepší předpoklady pro brzké posílení vůči euru a otestování hladiny 24,00 korun. Důvodem je přitom především odklon investorů od zlotého a forintu, jelikož ani jedna z těchto zemí nenabízí tak nízkou inflaci a solidní ekonomický růst a fiskální stabilitu, shrnuje důvody hovořící pro posílení české měny deník Wall Street Journal.