Šenfi, pokiaľ si mlčal, tak si vyzeral inteligentný...
Nože nám vysvetli ako sme si upravili kurz a skús si na nete nájsť, kedy sme prestali plniť Maastrichtské kritéria...teda len jedno.

Bod číslo 4: Deficit veřejného rozpočtu – podíl deficitu státního rozpočtu na HDP musí být menší než 3 %.

Tento bod SR v době krize neplnilo.

Maastrichtská kritéria (známa také jako konvergenční kritéria) jsou kritéria pro členské státy Evropské unie pro vstup do Evropské hospodářské a měnové unie (EMU) a pro zavedení společné měny – eura. Čtyři hlavní kritéria jsou založena na článku 140(1) Smlouvy o fungování Evropské Unie.

Členské státy EU, které chtějí zavést euro, musí splnit tato kritéria:

1. Cenová stabilita – průměrná roční inflace nesmí překročit o více než 1,5 p. b. průměrnou roční inflaci tří členských zemí s nejlepšími hodnotami inflace (to neznamená nutně 3 země s nejnižší inflací, ale spíše, i když to není nikde explicitně napsané, tři země s inflací nejblíže k inflačnímu cíli ECB. Tento cíl je definován jako hodnota inflace nižší, ale blízká 2 %).
2. Stabilita devizového kurzu – alespoň dva roky před vstupem do měnové unie by se kandidátská země měla zapojit do ERM II a po tuto dobu by nemělo dojít k devalvaci.
3. Konvergence dlouhodobých úrokových sazeb – dlouhodobá nominální úroková míra nesmí přesahovat o více než 2 p. b. průměr tří zemí s nejlepšími výsledky týkajících se cenové stability.
4. Veřejné finance
   Výše hrubého veřejného dluhu – podíl veřejného dluhu na HDP nesmí překročit 60 %.
   Deficit veřejného rozpočtu – podíl deficitu státního rozpočtu na HDP musí být menší než 3 %.

Presne tak Evropa. Ešte k skratkám.
SNB = Sbor národní bezpečnosti alebo Swiss national bank
NBS = Národná banka Slovenska alebo National bank of Slovakia
;)

Domnievam sa málo kto plnil v EU deficit štátneho rozpočtu.

Bohužel tomu tak je.
Je to problém, který nemá dobré řešení. Šetření podvazuje růst a odkládání šetření je negativní v nárůstu zadlužování, které se bude stále hůře financovat.

Fungovanie štátu je zvláštne. Štát môže každý rok utratiť o 3% viac než vyprodukuje. Ak by to urobil podnikateľ, tak skrachuje a určite mu nikto nepožičia ani cent. Naopak zle hospodáriacemu štátu "investori" ponúkajú peniaze za smiešne úroky a sú šťastní, že si môžu kúpiť štátne dlhopisy. Aby štát vyzeral, že podniká obozretne, má určité pravidlá. Definuje koľko si môže maximálne požičať, aby nemusel vyhlásiť bankrot. Keď sa tá hranica blíži, tak investori spozornejú ako si štát s narastajúcim dlhom poradí. No a štát namiesto toho, aby konečne začal šetriť, tak zákonom posunie hranicu. "Investori" sú opäť šťastní ako bravúrne si ich dlžník poradil a pokračujú v nákupoch dlhopisov... Dokedy bude fungovať táto pyramídová hra?

no dufam ze bude fungovat do mojej smrti aspon😃
krachne to presne tak ako sa to stalo vela krat v minulosti🙂

Možno aj toto je dôsledok členstva v eurozóne...
http://mobilmania.azet.sk/clanky/slovensko-vs-cesko-deli-nas-internet-i-tarifikacia/sc-3-a-1130093/default.aspx
Teda ten pozitívny príklad. Ceny tovaru a služieb v členských krajinách sa dajú jednoducho porovnávať. A zároveň je cítiť tlak z Európskej komisie na kartely... Ten v Čechach ako vidno neexistuje.

to je spíš důsledek toho, že u vás nemáte Český telekomunikační úřad. Ten náš je svými regulatorními zásahy proti oligopolu proslulý. Jeden si až říká, zda český trh reguluje ČTU nebo T-mobile s O2 😃